Video přibližuje jeden z významných archeologických a historických objevů posledních desetiletí. Seznamte se s tajemným ostravským cechem a záhadou lahodného masa ze stolu olomouckého biskupa Marka Khuena. Detailní informace o všech dokumentech a zjištěních: http://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/on-line-vystavy/prekvapivy-objev/ Obrazové zdroje: Video Video by Zlatin Georgiev: https://www.pexels.com/video/close-up-view-of-sea-lion-swimming-underwater-5607745/ Video by Zlatin Georgiev: https://www.pexels.com/video/seals-swimming-underwater-5607740/ Video by OMerchMedia: https://www.pexels.com/video/footage-of-a-sea-lion-underwater-4609272/ Ruvim Miksanskiy https://www.pexels.com/cs-cz/video/more-priroda-pisek-voda-1526909/ povodeň Video z Pixabay, autor: minehart https://pixabay.com/cs/videos/z%C3%A1plavy-missouri-usa-pole-amerika-36057/ Wikimedia commons: kostra tuleně (upraveno), autor Neitram kosti: Naturalis Biodiversity Center Kolorovaná kresba tuleně: Wellcome Images Kresby tuleňů a iluminace: Public domain Mapa I. vojenské mapování © 1st Military Survey, Section No. 31, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna © Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz © Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz Iluminace: Oxford, Bodleian Library MS. Bodl. 264, fol. 54v, 59r, 75r, 78r, 90r. Copyright holder: Photo: © Bodleian Libraries, University of Oxford Hudba (freesound): esistnichtsoernst (úvod) onderwish cosw-box (titulky) Zvuk tuleňů: Florian Reichelt Ravenwolfprods

Video stručně přibližuje nález svršku dětské boty z doby okolo přelomu 13. a 14. století v Ostravě na Muzejní ulici. Na dnešní Muzejní ulici v Ostravě byla při archeologickém výzkumu v roce 2010 zachycena vrstva bohatá na nálezy z kůže. Vrstva pocházela z doby krátce po založení města a nálezy z ní je možné datovat do doby okolo přelomu 13. a 14. století. Mezi nimi se mimo jiné dochoval svršek půlpáru dětské boty s odkrojenou horní částí. Dílec pocházel pravděpodobně z vysoké boty s řemínkovým zapínáním. Tento typ bot se na našem území objevuje již v 7.-8. století a právě ve 13. stoletá kulminuje obliba jeho vyšších střihů. Řemínkové boty patřily mezi cestovní či pracovní obuv nošenou spíše v nižším sociálním prostředí. Ostravská bota vzhledem k celkové velikosti (délka nedochované podešve se pohybovala okolo 13 cm) patřila dítěti, a to dítěti velmi malému, pravděpodobně batoleti. Není vyloučeno, že malý Ostravan v této botě dělal jedny ze svých prvních krůčků. Dochovaný dílec jeví známky opotřebení (prodření) v patní části a také na špici. Obojí může souviset nejen s chůzí, ale i s růstem nohy. Po dožití obuvi nebyly ovšem boty vyhozeny k jinému odpadu, nýbrž rozebrány patrně ševcem (asi pracoval a snad i bydlel v prostoru dnešních Laubů). Ten si z ní odkrojil použitelné části (ty se nám již nedochovaly) a až pak byla zbylá část boty vyhozena spolu s dalšími odkrojky do prostoru dnešní Muzejní ulice. Po zhruba 700 letech byla znova vynesena na denní světlo, zkonzervována a je nyní součástí sbírek Ostravského muzea. Použitá literatura: Hoch A. Kožedělná výroba v českých zemích ve středověku. Dizertační práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archeologie a muzeologie. Brno 2020, https://is.muni.cz/th/lch5n/ Autor předlohy i videa: Z. Moravec Obrazové zdroje Green screen logo: Motion Graphics provided by Pixacre YouTube Channel: https://bit.ly/3lR0WWl​​ Foto a kresba: Z. Moravec Video sekvence: J. Kábrt a Z. Moravec Wikimedia commons https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Schuhmacher_1880.jpg Hudba tyops (freesound.org) https://freesound.org/people/tyops/sounds/475040/ https://freesound.org/people/tyops/sounds/441905/

Na Puchmajerově ulici v Ostravě byl v roce 2007 odkryt hřbitov zaniklý v 19. století. I když všechny hroby byly anonymní, přesto se povedlo v rámci mezioborové spolupráce určit jméno jedné pohřbené. Podívejte se nejen na okolnosti celého bádání, ale i na překvapivá zjištění, která se odhalila po identifikaci pohřbené dívky. A cemetery extinct in the 19th century was discovered on Puchmajerova Street in Ostrava (Czech republic) in 2007. Although all the graves were anonymous, it was still possible to determine the name of one buried within the framework of interdisciplinary cooperation. Look not only at the circumstances of the whole research, but also at the surprising findings that were revealed after the identification of the buried girl. Pro více informací/ For more information: online výstava/online exhibition (only in Czech): https://prezi.com/view/b4zx1NQyP6ckJ8am7Mf3/ (Systémové požadavky na prohlížení online výstavy naleznete zde: https://support.prezi.com/hc/en-us/articles/360003498713-System-requirements-for-Prezi-Present ) Tištěné studie dostupné on line/published studies: Mariana Máchová a její rodinné zázemí https://www.academia.edu/38126664/Mariana_M%C3%A1chov%C3%A1_1817_1837_a_jej%C3%AD_rodinn%C3%A9_z%C3%A1zem%C3%AD_Ostrava_P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky_k_d%C4%9Bjin%C3%A1m_a_sou%C4%8Dasnosti_Ostravy_a_Ostravska_29_2015_s_272_292 Traces of dissection on Human Skeletal Remains of the First Half of 19th Century from Ostrava, Czech Republic. https://www.academia.edu/31677598/Traces_of_Dissection_on_Human_Skeletal_Remains_of_the_First_Half_of_19_th_Century_from_Ostrava_Czech_Republic Tištěné publikace nedostupné on line: Příběh zapomenutého hřbitova https://www.databazeknih.cz/knihy/pribeh-zapomenuteho-hrbitova-265652 Rozhlasové vysílání: https://ostrava.rozhlas.cz/archeologove-zrekonstruovali-davny-pribeh-ostravske-divky-marianny-odhalili-8454108 Použité snímky, sekvence videa: Z. Moravec, nebo pod licencí Creativ Commons, případně se souhlasem institucí a osob uvedených ve videu. Katastrální mapa z roku 1833, převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal. Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1. Scénář a vytvoření videa: Z. Moravec Mluvené slovo: I. Moravcová

Krátké video přibližuje středověké osídlení na Landeckém návrší. To se dnes nachází v okrsku města Ostravy a již od 19. století patří k oblíbeným výletním destinacím. Po hradisku a hradu zůstaly v terénu mohutné valy, příkopy a malé torzo zdi. Kdysi výrazná dominanta Ostravska jinak zcela zmizela a tento audiovizuální snímek by rád zprostředkoval základní informace, zjištěné historickým a archeologickým bádáním. Pro více informací: Kouřil P. Slovanské osídlení českého Slezska, Český Těšín 1994. Kouřil P.- Prix W. - Wihoda M. Hrady českého Slezska. Brno - Opava 2000. Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 128-129, 152-158. Měchurová Z. Výrobky z kosti z hradu Landeka (kat. Koblov). Časopis Moravského zemského muzea LXXXI, 1996, s. 155-165. Měchurová Z. Kovové a luxusní nálezy z hradu Landek u Ostravy (kat. Koblov). Časopis Moravského zemského muzea LXXXIX, 2004, s. 219-252. Měchurová Z. Drobná středověká plastika na Moravě. In: Archaeologia historica XXXIV, 2009, s. 173-188. (Dostupné on line: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/140805) Przybylová B. (red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017. Vokřínek P.. Landek, svědek dávné minulosti, Ostrava 1996 Dr. Rostislav Janošík o svém výzkumu na návrší Landek (z let 1976 a 1977) podává zprávu ve: Svobodné noviny na internetu 12/2017 Informace o hradisku a hradu na návrší Landek (včetně odkazů na archeologické výzkumy) jsou popsány v rámci Encyklopedie dějin města Ostravy. https://encyklopedie.ostrava.cz/home-mmo/?acc=profil_lokality&load=31&qs=&qd= Část předmětů z hradiska a hradu Landek je možné si prohlédnout v rámci online sbírek Ostravského muzea. Kostěný hřeben: https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/vademecum_muzeum/permalink?xid=90d583b8be104abf8d6b5bc953f76bdb Železná kosa https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/vademecum_muzeum/permalink?xid=9bb3643aebf5461ca039d9ef9deefae4 Srp https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/vademecum_muzeum/permalink?xid=cb2d1d2df1364414ba47f4c815e36535 Obrazové zdroje jsou uvedeny v titulcích na konci videa. Použité hudební podmalování i zvuky byly získány pod licencí Creativ commons 0 z www.freesounds.org (uživatelé: Ambliebsh, Fenodyrie, hz37, Jalastram, lolamadeus, Lydmakeren, Kevzog, spookymodem, stixthule, Vendarro), anebo jsou vlastní.

Snímek přibližuje archeologické nálezy, které mohly sloužit k hrám a zábavě dětem i dospělým ve středověké Ostravě. Zjištěné informace pocházejí především z novějších archeologických výzkumů, včetně toho doposud největšího v místech původních "Laubů" (ulice Velká). Videem provádí PhDr. Irena Moravcová. Pro více informací: Zpracování figurek koníčků: Dostupné on line: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/140805. Zpracování hracích kostek z Ostravy: https://www.academia.edu/26651526/St%C5%99edov%C4%9Bk%C3%A9_hrac%C3%AD_kostky_z_Moravsk%C3%A9_Ostravy nebo v rámci Po stopách staré Ostravy: http://www.ostrmuz.cz/website/mainmenu/muzeum/po-stopach-stare-ostravy/archeologicke-nalezy/archeologicke-nalezy-hraci-kostka/ Publikace k hrám a zábavám ve středověké Ostravě: Przybylová B: (red.) Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017, s. 161-164. Obecně: Hoch A. (ed.) Svět středověkých her. Jihlava – Plzeň 2020. O archeologickém výzkumu na Laubech, který prováděl NPÚ, ÚOP Ostrava se lze více dozvědět zde: https://www.npu.cz/cs/pro-media/66855-archeologicky-vyzkum-ostrava-nove-lauby Hudební a obrazové zdroje: Hudba: Uživatelé freesound: liezen3 https://freesound.org/people/liezen3/sounds/479941/ gertraut_hecher https://freesound.org/people/gertraut_hecher/sounds/575585/ gis_sweden, Medieval Music by Sjal on Hunehals Borg https://freesound.org/people/gis_sweden/sounds/397211/ Lucasgonze, valčík pro Annu https://freesound.org/people/lucasgonze/sounds/170433/ thull4, Bomb Squad https://freesound.org/people/thull4/sounds/570521/ Obraz: Houpající se chlapec, ukázky her, divadla, hraní deskových her Oxford, Bodleian Library MS. Bodl. 264, fol. 54v, 64r, 78v, 91r, 109v, 138r. Copyright holder: Photo: © Bodleian Libraries, University of Oxford Život Matyáše Schwartze Hra s koníčky, hra na ulicí Augsburgu. Převzato: https://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Trachtenbuch_des_Matthaus_Schwarz_aus_Augsburg,1520_-_1560.PDF Hráči v kostky Jansen Enikel, Jans: Weltchronik (BSB-Hss Cmg 250; Bayern-Österreich, 1. polovina 15. století. (CC BY-NC-SA 4.0) https://daten.digitale-sammlungen.de/~db/0004/bsb00048175/images/index.html?seite=414 Hra v deskovou hru. Cologny, Fondation Martin Bodmer, Cod. Bodmer 91, f. 95v – Hugo von Trimberg: Der Renner · Johann Hartlieb: Alexanderroman http://www.e-codices.ch/en/fmb/cb-0091/95v/0/Sequence-840 Hostina: Cestopis sira Mandevilla, fol. 5v. © British Library. Online zdroj: http://www.bl.uk/catalogues/illuminatedmanuscripts/ILLUMIN.ASP?Size=mid&IllID=57679 Vražda při hře v kostky Universitätsbibliothek Heidelberg, Cod. Pal. germ. 438 'Heidelberger Bilderkatechismus' (Handschrift) ; Biblia pauperum (Blockbuch) ; Totentanz (Blockbuch) u.a. — Ostmitteldeutschland, um 1455/​1458, fol. 14r https://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg438/0037 Wikimedia commons: Pieter Brueghel. Dětské hry, 1560 Příprava jídla, Tacuina sanitatis. 14. století Frankfurt nad Mohanem, veduta z roku 1617/1618. Nicolas Tournier. Hráči kostek, 1619-1627. Master of the Gamblers. Hráči a prodavač ptáků, 1620-1630. Pieter Quast. Vojáci hrající v kostky, 1605-1647. Gerard van Honthorst. Hra v karty (Cardsharps), 17. století. Adriaen Brouwer. Rvačka rolníků při kartách. 1631, 1633. Hieronymus Bosch. Zahrada pozemských rozkoší, 1490-1500. Valentin de Boulogne, Vojáci hrající kostky a karty, 1618-1620 Náhrobek olomouckého biskupa Marka Khuena v kostele sv. Václava v Olomouci, foto: Michal Maňas. https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Marek_Khuen_-_tombstone.jpg Portrét olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského z roku 1861-1864 (Josef Rupert Maria Přecechtěl 1821 - 1897). https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stanislav_Pavlovsky_1861.jpg Převzato z tištěných publikací Čechura J., Vyšohlíd M. Kostěné předměty určené ke hrám z nálezů na náměstí Republiky v Praze. Archeologie ve středních Čechách Roč. 12/2 (2008), s. 723-743. Piekalski J. (red.). Ulice średniowiecznego Wrocławia. Wratislavia Antiqua 11, 2010, s. 250, 250, Ryc. 171/195, 173. Przybylová B. Ostrava. Počátky a vývoj středověkého města. Ostrava 2017 Unger J. Život na lelekovickém hradě ve 14. století. Brno 1999. Katastrální mapa z roku 1833 Převzato z Majer D. (ed.) Král, který létal.Ostrava 2011, s. 111. Mapa uložena: Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Morava a Slezsko 1864-1. Audiovizuální snímek Pixabay, autor Alexander Helbig https://pixabay.com/cs/videos/t%C5%99e%C5%A1n%C4%9B-t%C5%99e%C5%A1e%C5%88-ovoce-sweet-cherry-8110/

V roce 2018 byl v Ostravě Hulvákách nalezen poklad stříbrných mincí a jednoho prstene ze 17. století. Připravené video přibližuje okolnosti objevu i možné události, které mohly vést k jeho zakopání před více než 300 lety. Pro více informací: https://www.academia.edu/44433056/Mincovn%C3%AD_Depot_z_Ostravy_Hulv%C3%A1k_P%C5%99edm%C4%9Bty_ze_sb%C3%ADrek_Ostravsk%C3%A9ho_muzea_Hoard_of_coins_from_Ostrava_Hulvaky Výběr mincí si lze prohlédnout i v online katalogu sbírek Ostravského muzea. https://sbirkyonline.ostrmuz.cz/vademecum_muzeum/permalink?xid=e6ee1082e32648ae9b27a46a58c4db0f Zdroje použitých obrazových dokumentů jsou buď uvedeny v závěrečných titulcích videa, anebo byly použity snímky pod licencí Creativ commons. Ve videu využitý hudební doprovod a zvukové efekty jsou rovněž pod licencí Creativ commons, anebo vlastní. Namluvila: Irena Moravcová Scénář sepsal a video vytvořil: Zbyněk Moravec

K jedněm z nejdůležitějších technických objevů středověku patří kachlová kamna, která umožňovala lépe a bezpečněji prohřát obydlí. Toto video se snaží přiblížit jeden z početných nálezů zbytků tohoto otopného zařízení v Ostravě a sledovat jeho vznik, užívání i zánik. Pro více informací o nálezu kachlů z Ostravy Tištěná publikace k celému souboru, dostupná online: https://www.academia.edu/42113136/Kachlov%C3%BD_soubor_z_Kosteln%C3%ADho_n%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_v_Ostrav%C4%9B._Collection_of_Tiles_from_Kosteln%C3%AD_square_in_Ostrava Encyklopedie dějin města Moravské Ostravy https://encyklopedie.ostrava.cz/home-mmo/?acc=profil_vyzkumu&load=11 Nejnovější zpracování cyklu Klanění Tří králů/mudrců, v rámci něhož jsou zahrnuty i ostravské kachle, naleznete v eknize: https://digilib.phil.muni.cz/handle/11222.digilib/144386 Pro seznámení s postupem výroby kachlů si lze pustit video z YouTube kanálu Muzea města Prahy. https://www.youtube.com/watch?v=JeUT7S0OnIM Obrazové zdroje jsou uvedeny v titulcích na konci videa. Použitá hudba byla získána pod licencí Creativ commons 0 z www.freesounds.org josefpres: https://freesound.org/people/josefpres/sounds/587716/ onderwish: https://freesound.org/people/onderwish/sounds/468407/ Pod licencí Creativ Commons Attribution Tyops: https://freesound.org/people/tyops/sounds/580348/ (YouTube: https://www.youtube.com/c/TyopsSounds/featured konkrétně: https://www.youtube.com/watch?v=-QNzDParRtk )