10 popularizačních videí sbírkových předmětů OMG

[1] Rychtářské právo ze sbírek OMGM

Video popisuje tzv. rychtářské právo, dřevěný odznak a symbol moci rychtáře, přirovnatelný ke královskému žezlu. Symbol měl dvě podoby: dřevěné kladívko pro zahajování jednání a dřevěné žezlo pro slavnostní příležitosti. Rychtář v královských městech zastupoval panovníka a vykonával nižší soudnictví, zatímco na venkově zůstával hlavou obce. Funkce rychtáře byla zrušena v roce 1783 císařem Josefem II.. Oblastní muzeum a galerie v Mostě vlastní soubor rychtářských práv, přičemž nejstarší je z roku 1667 a kombinuje slavnostní i soudní funkci.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​

​

[2] Deska se zkamenělou flórou ze sbírek OMGM

Film popisuje sbírku zkamenělých rostlin odhadovaného stáří 15 až 20 milionů let, objevenou při výstavbě jezera Most a v oblasti Mostecka, včetně lomu Bílina. Sbírka, vystavená v Oblastním muzeu a galerii v Mostě, obsahuje přes 100 druhů třetihorních rostlin, z nichž mnohé mají dodnes žijící příbuzné, i když některé, jako palma, dnes v těchto zeměpisných šířkách nerostou. Mezi významné nálezy patří zkamenělá deska pokrytá listy, unikátní zkamenělina „sloní ucho Dvořákovo“ a zkamenělý kmen dřeva posetý krystaly křemene, nazvaný „jesen křivec“. Oblast byla v třetihorách uhlotvorným močálem, který dal vzniknout zdejšímu hnědému uhlí, a byly zde nalezeny i zkameněliny živočichů, například krunýř želvy.

​

​​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

[3] Graduál ze sbírek OMGM

Video představuje Mostecký nešťastný kancionál, latinsky psaný zpěvník z roku 1537, určený pro pěvecký sbor mosteckých měšťanů. Historie graduálu je plná nešťastných událostí: nedokončená práce písaře, krádež na 40 let a poškození během restaurování. Nejvzácnější částí je text o porážce husitů u Mostu roku 1421, což ho řadí mezi husitské graduály. Graduál byl restaurován a digitalizován pro online prohlížení v Evropské digitální knihovně Manuscriptorium.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​

​

[4] Meč ze sbírek OMGM

Video se zabývá vzácným bronzovým mečem s litou rukojetí, náhodně objeveným v Krušných horách v roce 2021. Předpokládá se, že jde o votivní depozitum (obětinu) z období popelnicových polí, zhruba 1000 let před naším letopočtem. Meč, typu aldrans (jeden z přibližně 20 nalezených v Evropě), je kompletně a velmi dobře zachovalý a nese stopy používání, což svědčí o jeho významu pro tehdejší elity. Otázka jeho původního majitele a důvodu zanechání v nepřístupném terénu zůstává nezodpovězena.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​

​

[5] Porcelán ze sbírek OMGM

Video představuje několik předmětů z mostecké porcelánky ve sbírkách Oblastního muzea a galerie v Mostě. Továrna, založená Karlem Spitzem v roce 1896, se zaměřovala na užitkové a ozdobné zboží pro domácí i zahraniční trhy, často označované značkou s mečem a iniciálami CSB. Po nuceném prodeji továrny Karlem Spitzem v roce 1938 kvůli jeho židovskému původu a jeho následné smrti v exilu byla továrna znárodněna a specializovala se na výrobu čajových konvic pro export. Výroba byla ukončena z ekonomických důvodů v roce 2005.

​​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​​

[6] Ostensorium

Video představuje unikátní relikviář neboli ostensoriář z Oblastního muzea a galerie v Mostě, jehož vznik se datuje do poloviny 14. století, do doby vlády Karla IV. a Václava IV. Patří tak k výjimečně dochovaným zlatnickým dílům období Lucemburků. Mostecké ostensoriář, pravděpodobně pocházející z pražských dílen, byl inspirován architekturou Svatovítské katedrály. Jeho neobvyklý osmiboký tvar by mohl symbolizovat Boží hrob v Jeruzalémě a spekuluje se, že uvnitř mohl být uložen vzácný ostatek Kristova Kříže. Je to jeden z nejstarších a nejcennějších předmětů v mostecké muzejní sbírce.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

[7] Vzorník továrny na výrobu hraček ze sbírek OMGM

Video popisuje jedinečný vzorník hračkářských výrobků firmy Keller z Horního a Dolního Jiřetína z roku 18708687. Hračkářská výroba byla v Krušných horách historicky důležitá, ale po druhé světové válce na české straně zanikala8687. Vzorník, který sloužil obchodníkům k prezentaci zboží, je důležitým pramenem pro určení původu hraček a obsahuje i výrobky v životní velikosti8687. Náhodně objeven při stěhování muzea v roce 1978, prošel restaurováním a byl digitalizován jako součást evropského kulturního dědictví, dostupný online v Evropské digitální knihovně Manuscriptorium8687.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

[8] Nejstarší fotografie ze sbírek OMGM (50. léta až 1. pol. 60. let 19. století)

Video prezentuje nejstarší dochovanou fotografii ze sbírek mosteckého muzea, pořízenou kolem roku 1863, která zachycuje renesanční radnici a náměstí s detaily, které se později změnily (např. hasičské kádě, studna, veřejné osvětlení). Film vysvětluje zbourání radnice v letech 1881–1882 z důvodu špatného stavu a nevyhovujících prostor pro soud, který zde sídlil. Dále popisuje záchranu radničních prvků jako hodiny, štítonoši, kartuše a čtyři sochy alegorií živlů, které byly postupně přemisťovány a nakonec se vrátily k radniční budově v Novém Mostě, kde dodnes zdobí náměstí jako připomínka historie města.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

[9] Oltářní deska s námětem stětí sv. Kateřiny ze sbírek OMGM

Video představuje deskový oltář s motivem Stětí sv. Kateřiny, datovaný rokem 1520, od mistra oltáře z Dippoldiswalde5859. Scéna zachycuje dramatický okamžik mučednické smrti světice technikou tempery na dřevě5859. Ústřední postavou je klečící Kateřina ve zlatožlutých šatech, jejíž výraz symbolizuje hlubokou víru, zatímco kat je zobrazen v nezvykle vznešeném oděvu5859. Vpravo jsou trosky mučicího kola, symbolizující zázračnou bouři, kterou Kristus seslal na její modlitby, aby roztříštil nástroj a zasáhl přihlížející5859. Celý výjev je zasazen do malebné krajiny a zdoben zlatým obloukem s motivy chmele.

​

​

 

 

 

 

 

 

​

​

​

​

​

​

​

​

[10] Sysel obecný (Spermophilus citellus), preparáty ze sbírek OMGM

Video popisuje vypreparovaný exemplář sysla obecného (Spermophilus citellus) ze sbírek mosteckého muzea. Sysel, dříve běžný v Česku, je dnes kriticky ohroženým druhem, žijícím jen na několika málo lokalitách. Jedná se o zemního hlodavce s krátkým ocasem a žlutohnědou nebo světle skvrnitou srstí, nejaktivnějšího za slunečných dnů. Jeho úbytek od 50. let 20. století byl způsoben změnami v zemědělské krajině a zánikem přirozeného prostředí. Zmiňuje úspěšnou péči dobrovolníků u Mladé Boleslavi a vypuštění jedinců na úbočí vrchu Raná a Písečném vrchu v Ústeckém kraji.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

1890

Krátký sci-fi film, který pro expozici Na hraně zítřka natočil podle povídky Jana Nerudy Josef Kotalík. Film měl premiéru v únoru 2025 s otevřením nové expozice. Film je adaptací sci-fi povídky Jana Nerudy odehrávající se v roce 1890. V úvodu mluvčí vysvětluje Nerudovy futuristické vynálezy, které se v příběhu objevují. Mezi ně patří fonotelegraf, zařízení pro přenos hlasu na dálku, které umí přenášet i chuťové a čichové vjemy. Dále je zmíněn akcelerin, preparát, který posiluje mysl a tělo, ale zkracuje lidský život. Tento úvod připravuje diváka na napínavý a poučný pohled do Nerudovy odvážné vize konce 19. století.

 

Archeologie před objektivem – Hradiště Češov

Dokumentární film se věnuje archeologickému průzkumu na hradišti Češov u Jičína, které patří mezi nejmonumentálnější v Čechách. Projekt má za cíl odpovědět na otázky týkající se jeho stáří, osídlení a konstrukce mohutných valů, přičemž jsou využívány především nedestruktivní metody, jako jsou vrty pro geochemické analýzy, geofyzikální metody (magnetometr, elektrická odporová tomografie, georadar) a detektory kovů. Film také zkoumá funkci hradiště, například jako avarský hrad, keltské opidum nebo útočiště. Detailně představuje práci archeologů, včetně hledání vodních zdrojů v mokřadu (potenciální cisterna) a analýzy nálezů, jako jsou kovové předměty (nože, spony, jehlice) a zuhelnatělé rostlinné „makrozbytky“ pro datování. Předběžné zjištění naznačuje, že valy byly modelovány ze spraše, pravděpodobně s dřevěnou konstrukcí, a mohly vzniknout v době železné, i když byly využívány i v raném středověku. Celkově je hradiště považováno za jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit v regionu.

Baroko v Bavorsku a v Čechách

Výstava „Baroko v Bavorsku a v Čechách“ v Národním muzeu představuje 218 unikátních uměleckých a historických předmětů, včetně dosud nikdy nevystavených exponátů. Tato expozice je výsledkem dlouholeté spolupráce s Domem bavorských dějin a klade si za cíl ukázat intenzivní kulturní výměnu mezi Bavorskem a Čechami v období baroka, navzdory tehdejším válečným konfliktům. Návštěvníci mají jedinečnou příležitost vidět velkoformátové architektonické modely a sochařské modeláže, které se v Čechách téměř nedochovaly, a také seznámit se s barokním divadlem a hudbou prostřednictvím fascinujících rekonstrukcí, jako je 3D model opery Costanza e Fortezza. Výstava trvala do 8. května 2024.

Cyril and Methodius Route [Cyrilometodějská cesta]

Video představuje kulturní kořeny Evropy prostřednictvím pouti po stopách svatých Cyrila a Metoděje. Zdůrazňuje jejich bohatý odkaz pro dějiny umění a literatury z byzantské éry a připomíná vytvoření první slovanské abecedy svatým Cyrilem, která se rozšířila po celém Podunají.

Danse macabre

Muzejní entomologické sbírky promlouvají. Video je určeno k projekci v přírodovědných expozicích, které má netradičním způsobem přiblížit návštěvníkům entomologické sbírky. Opět je založené na velmi silné hudbě Saint Saense, tentokrát na stejnojmenné symfonické básni. Je fajn, nechat návštěvníky nakouknout někdy i do depozitáře, nejlépe právě prostřednictvím videa.

Fenomén hry

Film zkoumá fenomén hry jako nedílnou součást lidského života od narození do smrti, a to nejen u dětí, ale i u dospělých. Popisuje její různé funkce, jako je příprava dětí na budoucí role, rozvoj sebeovládání, smyslu pro spravedlnost a soutěživost, a u dospělých jako prostředek k úniku od každodennosti a rozvoji strategie. Hry jsou děleny na ty s pravidly (strategické, logické, náhodné – např. šachy, dáma, Rubikova kostka, karetní hry) a hry bez pravidel (mimetické, napodobivé – např. hry s panenkami, kostkami, kuchyňky). Sbírky jičínského muzea zahrnují širokou škálu her a hraček, od uměleckých šachovnic po průmyslově vyráběné hračky 20. století, a také písemné záznamy o zaniklých hrách předků.

Fenomén krajiny

Film se zabývá fenoménem krajiny, konkrétně české krajiny, jak je zdokumentována ve sbírce Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Sleduje vývoj české krajinomalby od druhé poloviny 19. století do současnosti, včetně proměny vnímání krajiny a posunu umělců z ateliérů do plenéru. Zdůrazňuje klíčové osobnosti, jako je Julius Mařák, jehož škola vychovala nejslavnější české krajináře (např. Slavíčka, Kavána, Kalvodu, Lebedu). Jičínské muzeum má bohatou krajinářskou sbírku, zejména díla Františka Kavána, a také práce Václava Špály či Barbory Borošové, která se věnuje melancholickým krajinám a otisku duše.

Fenomén smrti v archeologii

Film se věnuje fenoménu smrti v archeologii, ukazující, jak studium pohřebního rituálu poskytuje poznatky o náboženských představách, společenském uspořádání a postavení jedince v minulosti. Zmiňuje střídání kostrového a žárového ritu. Představuje záchranný archeologický výzkum u jičínské nemocnice (2019–2023), kde bylo objeveno 32 žárových hrobů z přelomu pozdní doby bronzové a starší doby železné. Film vysvětluje využití antropologické analýzy pro určení věku a pohlaví jedince, sledování patologických změn, odhad stravy a mobility (pomocí stabilních izotopů) a genetické analýzy (antická DNA) pro určení příbuznosti a podobnosti populací. Zmiňuje také nálezy neobvyklých pohřbů, které reflektují specifické události nebo postavení jedince.

Fenomén války

Film se zabývá fenoménem války skrze sbírky jičínského muzea, ukazující, jak válka pustošila krajinu a ovlivňovala lidské osudy, často doprovázená hladomory a epidemiemi. Prochází historií válečných střetnutí na Jičínsku, od husitské doby (např. bitva u Hořic 1423) po třicetiletou válku (devastace po Valdštejnově smrti). Klíčová je bitva u Jičína 29. června 1866 v prusko-rakouské válce, kde je zdůrazněna špatná taktika rakouských velitelů jako hlavní příčina debaklu, nikoli rakouská puška Lorenz. Ukazuje, jak pruská jehlovka zvítězila díky rychlosti nabíjení na krátké vzdálenosti.

Galerie... kde byste je nečekali 6(6) – Na okraji

Jeden z nejdražších obrazů Gerharda Richtera v bývalém lidickém kulturáku, svobodný umělecký přístav v zaniklé továrně na nitě v Krásné Lípě a nezávislý prostor pro umění v Galerii Sam83 v České Bříze. Tento díl cyklu se zaměřuje na transformaci starých industriálních budov v Praze a Humpolci na moderní umělecké galerie a kulturní centra, čímž zdůrazňuje jejich záchranu před zapomněním a novodobé využití. Představuje pražskou Kunsthalle Praha, dříve Zengerovu trafostanici, která po citlivé rekonstrukci vystavuje současné i historické umění. Dále se věnuje centru DOX v Holešovicích, bývalé továrně, jež se stala multifunkčním prostorem pro různé umělecké žánry, včetně divadla a tance, a jejímž dominantním prvkem je instalace vzducholodi Gulliver. Závěrem je představena galerie Osmička v Humpolci, sídlící v bývalém textilním areálu, která zpřístupňuje umění široké veřejnosti za symbolický poplatek a klade důraz na interaktivní zážitek, včetně významných děl jako je „Šílená láska“ od Toyen. Celý film podtrhuje myšlenku, že umění může být všude, a podporuje zachování historických objektů smysluplným způsobem.

Hore nad oblaky

Dokumentární film zachycuje práci akademického sochaře Daniela Trubače na tvorbě pamětní desky s reliéfem Lubomíra Málka. Trubač vnímá veškerou svou tvorbu v duchovním kontextu, a tak se i vznik desky stává úvahou o zrání a odkazu člověka. Film detailně ukazuje sochařův pracovní postup od modelování z hlíny po voskový model a prvky desky, jako jsou Málkovy noty a podpisy Štěpánů. Připomíná odkaz Lubomíra Málka (1945–2021), významné osobnosti folkloru Uherskobrodska, primáše souboru Olšava a zakladatele Klubu Štěpánů.

Jasan Zoubek

Film se sochařem Jasanem Zoubkem se točí kolem Lidické sbírky výtvarného umění, která je unikátní svou kompozicí z darů mezinárodních umělců a slouží jako silný symbol utrpení a nespravedlnosti. Zoubek, jehož rodiče jsou rovněž zastoupeni ve sbírce, reflektuje hluboký osobní vztah k Lidicím a dalším místům tragické historie, což ovlivňuje jeho tvorbu soustředěnou na hledání podstaty lidské existence a bolesti, často vyjádřené formou otisků či torz. Vysvětluje, že jeho sochy, jako například sousoší „Rod“, zkoumají kontinuitu života a pocity, přičemž klade důraz na pravdivost a autenticitu jako základní podmínku uměleckého vyjádření, i když je těžké je plně převést do sdělné formy. / Jasan se narodil v roce 1956 v Praze Evě Kmentové a Olbramu Zoubkovi. V letech 1971–1975 studoval na gymnáziu. Dvouletou vojenskou službu sloužil od roku 1975. Po vojně se pokoušel o přijetí na studium do ateliéru scénografie na DAMU a od roku 1977 prošel různými dělnickými profesemi. Pracoval jako kulisák, figurant a domovník... Mimo zaměstnání výtvarně pracoval a vystavoval. Od roku 1989 pracuje jako svobodný umělec. Zajímá ho pozorování krajiny a oblohy (tvnoe.cz).

Mnišky kazatelského řádu v Uherském Brodě

Video představuje komunitu kontemplativních mnišek kazatelského řádu (dominikánky) v Uherském Brodě. Sedm sester se sem přestěhovalo ze Znojma v prosinci 2019. Srdcem jejich života je slavení eucharistie a liturgie hodin, s každodenní eucharistickou adorací... Mnišky vyrábějí a zdobí svíce, vyrábějí růžence (dřevěné i klokočové z vlastních zahrad) a vyšívají křestní roušky. Jejich den začíná v 5 hodin modlitbou a celý svět nesou v modlitbě, přijímají i konkrétní prosby k modlitbě telefonicky, přes webové stránky nebo schránku v kostele.

Moldavská – Freiberská železnice

Video pojednává o železniční trati mezi Freibergem a Mostem, která byla zprovozněna 18. května 1885 a propojila německou a českou stranu Krušných hor. Po 60 letech provozu byla trať 8. května 1945 zničena ustupující německou armádou, která vyhodila do povětří Mikulovský viadukt a most v Lichtenbergu. Krátce poté byla za sovětské okupace rozebrána trať z Moldavy do Hermsdorf-Rehefeldu, a ani po 80 letech nedošlo k obnovení železničního propojení Krušných hor.

Moravské Švýcarsko Jindřicha Wankla

Film představuje život a dílo doktora Jindřicha Wankla (1821–1897), významného archeologa, antropologa a speleologa 19. století, často nazývaného „otcem moravské archeologie“. Zaměřuje se na jeho objevy v Moravském krasu, zejména na Býčí skále, kde nalezl světoznámou bronzovou sošku býčka a bohatou halštatskou vrstvu z 6. století př. n. l. s množstvím lidských těl, šperků (zlato, bronz, železo, jantar, sklo) a bronzových nádob. Film také zmiňuje unikátní nálezy čtyřkolových vozů a Wankelův omyl ohledně „dutého železného prstenu“, který považoval za nejstarší železný odlitek. Zdůrazňuje Wankelův přísně vědecký a systematický přístup k výzkumu, který zaváděl nové metody, a jeho roli při zakládání vědeckých oborů, jako je speleoarcheologie.

Na Cyrilometodějské stezce (1. díl)

Tento úvodní díl seriálu představuje Cyrilometodějskou stezku, která je certifikovanou Evropskou kulturní stezkou Rady Evropy, inspirovanou putováním svatých Cyrila a Metoděje v 9. století. Zdůrazňuje historický význam Zlínského kraje jako klíčové oblasti Velké Moravy, kde tito světci působili. Stezka si klade za cíl spojovat národy a podporovat dialog, s ambicí rozšířit se do 24 evropských zemí. Kromě duchovního rozměru slouží stezka také jako turistický produkt, který nabízí odpočinek a poznání díky pečlivě naplánovaným etapám s doporučeným ubytováním a stravováním. Závěrečná část detailně popisuje konkrétní úsek stezky z Bunče na Velehrad, upozorňující na zajímavá místa jako je Králův stůl, Archeoskanzen Modrá a samotná Velehradská bazilika, čímž láká k aktivnímu prozkoumání.

Na chvíli na Zemi (3. díl)

Film pojednává o komplexní snaze Zoo Ostrava o ochranu ohrožených vodních živočichů, zejména korálů a ryb. Vysvětluje význam charitativního běhu „Zoostrava“ na podporu projektu Vesna Panglao Conservation na Filipínách, který se zaměřuje na obnovu korálových útesů poškozených nelegálním rybolovem a znečištěním. Dále zdůrazňuje inovativní přístupy k čištění odpadních vod a zapojení místních komunit, včetně bývalých rybářů, do ochranných a turistických aktivit. Zvláštní pozornost je věnována akvaristům v Zoo Ostrava, kteří se podílejí na chovu a záchraně kriticky ohrožených druhů ryb, jako je například jeleček Teučitlánský (jeleček Teuchitlan – Notropis amecae), který je ve volné přírodě již vyhynulý.

Operations Calling

Jedná se o dokumentární válečný film z roku 1942 z Velké Británie, který natočil Ladislav Sitenský na výzvu velitele základny RAF v Duxfordu, kde později vznikla 312. stíhací peruť. Sitenský zde měl na starosti fotodokumentaci. Film mapuje jeden den letecké jednotky za války v Anglii proložený inscenovaným příběhem.

Pěšáci tajné fronty

Film se zabývá desítky let trvajícím pátráním Herberta Absolona po osudech jeho rodiny, zejména jeho matky a dědečka, kteří údajně nezemřeli, jak bylo oficiálně uvedeno, ale byli zlikvidováni kvůli znalostem týkajícím se atentátu na Heydricha. Příběh odhaluje složité rodinné vazby, včetně adopce a spojení s vlivnými osobnostmi prvorepublikového Československa a německého prostředí. Klíčovou roli hraje dědeček Vojtěch Baudiš, ředitel cementárny a zpravodajský kurýr, a také Slavoj Nolč, agrárník s rozsáhlými kontakty, jehož sídlo sloužilo jako místo setkávání odbojářů i německých činitelů. Celý dokument se snaží objasnit tajemství za oficiálními verzemi událostí a poukazuje na záhadná úmrtí a skrytou činnost v pozadí klíčových historických momentů, přičemž i po exhumaci zůstávají některé otázky otevřené.

Pod šable ve Strání v době covidové [2021]

Video, kde se řečník obrací k fanouškům na Facebooku a divákům fašankového pořadu, aby vysvětlil, jak se jejich skupina vypořádala s vládními opatřeními ohledně rozestupů během pandemie covidu-19. Kvůli požadavku na rozestupy metr a půl, což je více než běžná délka jejich tradičních šavlí (kolem metru), se rozhodli pro geniální řešení – nechat si vyrobit dvoumetrové šavle. Řečník s humorem poznamenává, že ačkoliv se jim s delšími šavlemi dobře tančilo, následně vyvstal problém s nalezením „gazdy“, který by unesl dvoumetrový rožeň, a s představou obří slaniny, která by se na něj vešla.

Promo spoty (Muzeum umění Olomouc)

Tyto krátké spoty slouží k propagaci výstav a sbírek Muzea umění Olomouc, např.:

Living iconography / Živá ikonografie

Oživuje ikonografické zvířecí motivy z uměleckých děl v opuštěném muzeu, například symbol hada z obrazu Františka Vavřince Korompaye, Immaculata (18. století).

Ohňostrojný souboj sv. Jiří s drakem

Krátké animované video, které rozpohybovalo originální grafiku Johna Babingtona z knihy Pyrotechnia, or a discovrse od Artificiall Fire-woks, prezentovanou na výstavě Ohňová dramata.

Džingl k výstavě Metamorfózy / Metamorphoses

Hraje si s proměnou uměleckého formátu rozpohybováním sbírkové fotografie Ruperta Kytky (bez názvu, klubko drátů), která sloužila jako vizuál celé výstavy, a zároveň oslavuje černobílou fotografii.

Přivedli svět domů: Binkovi a Josef Gočár

Tento film představuje příběh přátelství koželužského továrníka Josefa Binka s architektem Josefem Gočárem, které se začalo odvíjet na počátku 20. století v městečku Krucemburk na Vysočině.

Růžencová pouť Uherský Brod 2024

Dokument z Růžencové pouti v Uherském Brodě v roce 2024 zdůrazňuje růženec jako provaz od Panny Marie, který vede k synu Ježíši a pomáhá se neztratit. Film pojednává o křesťanské chudobě (zbavení se nadbytečného ve prospěch potřebného), o neustálé modlitbě a o tom, že Bůh čeká na spojení s naším srdcem. Zmiňuje symboliku mariánských ikon (Marie s očima vidícími skrytou nouzi), Marii jako „hvězdu mořskou“ a její pokoru při přijímání Boží vůle ve Zvěstování.

Skryté skvosty II (seriál) – 2/10 Vizovice

Film se zaměřuje na zámek ve Vizovicích, který ukrývá bohaté mobiliáře a unikátní kapli, ale má také svou temnou historii.

Slovanští architekti ve Vídni

Film se zaměřuje na to, jak slovanští architekti a umělci, například Jože Plečnik a Josef Hlávka, ovlivnili architekturu Vídně, hlavního města Rakouska a významného kulturního a politického centra Evropy.

Spojeni rukama a srdcem

12 sklářských umělců, 6 zemí a 1 zápis na seznam UNESCO. To je podstata mezinárodního sklářského sympozia s názvem CONNECTED BY HANDS AND HEARTS (Spojeni rukama a srdcem), kterým jablonecké Muzeum skla a bižuterie navazuje na společný zápis ruční výroby skla na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou v novém projektu dalo dohromady dvanáct sklářek a sklářů ze šesti zemí, včetně hutí ze severních Čech. Účastníky čekalo dvoudenní tvůrčí sympozium, seminář a výstava v Sýpce Lemberk, společná tvorba vyvrcholila na Kristiánově v rámci Sklářské slavnosti. Akce se konala 2.–7. září a záštitu nad ní převzala mezinárodní centrála UNESCO v Paříži. Celý projekt byl podpořen z Národního plánu obnovy, program Mobilita III. Výstavu, která je též oficiální součástí novoborského XV. Mezinárodního sklářského sympozia IGS.

Školní TV

[1] Never Again

Tento krátký protiválečný film ze ZŠ Mariánské nám. 41 v Uherském Brodě obsahuje klíčovou frázi, která se objevuje na konci a zřejmě slouží jako ústřední poselství – silné a naléhavé „Nikdy víc“. Celkově se video jeví jako emocionální výpověď.

[2] Vězení dějin

Tento dokumentární film, který zhlédli osmáci a deváťáci ze ZŠ Mariánské náměstí v Uherském Brodě, netradičním způsobem představuje prostor uherskohradišťské věznice. Věznice je unikátní svou zachovalostí z dob komunistické totality, kdy zde byli vězněni nevinní lidé. 

[3] Lidice

Video dokumentuje návštěvu 40 žáků z uherskobrodské základní školy v Lidicích, obci vypálené nacisty 10. června 1942. Žáci navštívili společný hrob lidických mužů, původní základy kostela a školy a růžový sad, kde růže z 32 zemí symbolizují nové Lidice. Silný dojem zanechalo sousoší 82 lidických dětí, které zahynuly v plynových vozech, věnované všem dětským obětem druhé světové války. Součástí byla i beseda s pamětníkem a vyprávění o osudu Emilie Frejové Chválové, jedné ze 17 dětí vybraných k poněmčení. Návštěva zdůraznila, že na válečné hrůzy nesmíme nikdy zapomenout.

[4] Návštěva z Kranichfeldu

Video dokumentuje setkání žáků základní školy Mariánské náměstí v Uherském Brodě se studenty z partnerské školy v německém Kranichfeldu u příležitosti 80. výročí ukončení druhé světové války. Společně navštívili expozici o obci Ploština, vypálené nacisty v roce 1945, a uctili oběti položením věnce. Připomněli si také Josefa Valčíka, parašutistu podílejícího se na atentátu na Reinharda Heydricha, a vyslechli svědectví jeho neteře. Setkání zdůraznilo aktuálnost obrany svobody a důležitost práce na vzájemných vztazích.

[5] Stopa. Vyřeš zločin!

Film představuje interaktivní výstavu v Muzeu Jana Amose Komenského v Uherském Brodě, díky níž se šesťáci ze ZŠ Mariánské náměstí stali detektivy pátrajícími po pachateli fiktivního trestného činu. Žáci byli seznámeni s moderními postupy vyšetřování kriminální policie a poté procházeli stanovišti věnujícími se trasologii (odlitky stop), daktyloskopii, analýze vláken, toxikologii a dalším kriminalistickým oborům. Vyzkoušeli si práci s mikroskopem, odlitky stop z místa činu nebo práci s biologickým materiálem v laboratorním flowboxu.

[6] Orbis Pictus

Video zachycuje páťáky ze základní školy Mariánské náměstí v Uherském Brodě, jak se vydali do Muzea Jana Amose Komenského, aby lépe pochopili jeho myšlenky. Žáci si na vlastní kůži vyzkoušeli, jaké to bylo být Komenského žákem, a pracovali s obrazy z jeho slavné knihy Orbis Pictus. Tím si nenásilnou formou osvojili jednu z hlavních Komenského zásad „škola hrou“.

Týnský chrám (Super 8mm – 1978, DRA – 2024)

Kolem roku 1978 procházel Chrám Matky Boží před Týnem, známý jako Týnský chrám, významnou a dlouhodobou rekonstrukcí, která trvala více než dvě desetiletí, konkrétně od roku 1973 až do roku 1995. Cílem této generální opravy byla kompletní obnova exteriéru i interiéru chrámu. V roce 1978 se restaurátorské práce soustředily především na vnější plášť chrámu. Dobové záznamy a fotografická dokumentace potvrzují intenzivní práce na fasádě v této době. Součástí širšího kontextu obnovy v této lokalitě byl i archeologický výzkum, který započal v roce 1978 v bezprostředně sousedícím areálu Týnského dvora, známého jako Ungelt2. Mezi hlavní etapy rekonstrukce (1973–1995) patřila obnova exteriéru. První fáze v 70. a na začátku 80. let se zaměřila na opravu a konzervaci kamenného pláště chrámu, včetně jeho charakteristických věží.

Úvazy šátků na Hané

V minulosti se vdaná žena nesměla na veřejnosti objevit s nezakrytou hlavou. Tento zvyk, rozšířený po celé Evropě, ji měl odlišit od svobodných dívek s nepokrytými vlasy. Tradici i současné podoby vázání tištěných šátků v regionu Haná přibližuje výstava Úvazy šátků na Hané (18. 4. 2025 – 4. 1. 2026) a stejnojmenná kniha, jejíž součástí je i DVD s nahrávkami úvazů.

V kostele

Tento krátký film nabízí stručný pohled do kostela a vysvětluje co se tam děje. Vysvětluje význam klíčových součástí mše, jako je bohoslužba slova a bohoslužba oběti, včetně přijímání eucharistie. Dále se zaměřuje na historický vývoj a symboliku předmětů a rouch používaných během liturgie, například oltáře, kříže, kadidla, misálu a monstrance, a zdůrazňuje jejich hluboký význam v křesťanské tradici. Celý text slouží jako průvodce, který pomáhá pochopit bohatou symboliku a rituály spojené s křesťanskou bohoslužbou.

Věstonická Venuše

Film zkoumá objev a studium Věstonické Venuše, nejstarší keramické sošky na světě, nalezené v roce 1925 Karlem Absolonem. Detailně popisuje její unikátní materiál (pálená hlína), proces výroby (pravděpodobně ženami nebo dětmi, na základě otisků prstů) a její symbolický význam jako ženského amuletu. Prezentuje vědecké metody použité k její analýze (mikro CT skenování, prvková analýza, experimentální archeologie), které vyvrátily dřívější hypotézy o jejím složení (např. mamutoviny) a objasnily příčinu rozlomení (hrudka vápence, nikoli nedostatečné vysušení). Film také přibližuje kontext společnosti lovců mamutů, rituály s ohněm a turbulentní osudy Venuše, včetně jejího zneužití nacistickou propagandou a podivuhodného přežití událostí druhé světové války. Venuše je dodnes považována za archeologický i umělecký skvost, zahalený mnoha tajemstvími.

Vilém Velecký

Film o umělci Vilému Veleckém se zabývá jeho uměleckou dráhou a návratem k náboženským tématům v malbě, včetně starozákonních příběhů (Eva a had) a svatého Šebestiána, a jeho fascinací ženským tělem. Velecký sdílí své vzpomínky na studium na akademii v Praze, kritizující socialistický realismus, a vyjadřuje lásku k jednoduché stravě a samotě. Film se dotýká také jeho úvah o biblických postavách (svatý Pavel, Abrahámova oběť Izáka) a osobních zkušeností, jako je bolestivý rozchod, který ho vedl k emoční izolaci. Zmiňuje tvorbu kamenné sochy místního dědy a pozlaceného železného kříže.

Z černé k zelené

Tento film Slezské univerzity v Opavě se zabývá transformací Ostravsko-karvinského uhelného revíru z průmyslové „černé“ oblasti na zelenější a modernější region. Popisuje historický význam těžby uhlí a hutního průmyslu, který z Ostravy učinil třetí největší město Československa. Film zdůrazňuje nevratné uzavírání dolů, přičemž poslední důl ČSM má být uzavřen kolem roku 2025. Srovnává obnovu Ostravy, která je nyní podstatně zelenější, s pokračujícími problémy Karviné, kde došlo k výrazným poklesům terénu a zmizení historického centra kvůli mocným uhelným slojím (např. Šikmý kostel). Představuje také budoucí vize a plány revitalizace, jako je výzkumný a vzdělávací park Eden Silesia a projekt Vodíkové město.

Z Vysočiny do Auvergne

Film z Česko-francouzského kulturního centra Petrkov a Památníku národního písemnictví vypráví o přátelství a korespondenci mezi českým básníkem, grafikem a překladatelem Bohuslavem Reynkem, jeho francouzskou básnířkou a překladatelkou manželkou Suzanne Renaudovou a francouzským spisovatelem Henrim Pourratem (1887–1959). Chronologicky sleduje Pourratův život, od mládí, kdy se kvůli tuberkulóze zaměřil na sbírání a přepisování lidových příběhů ze svého rodného kraje Auvergne. Zdůrazňuje jeho hluboké spojení s auvergnskou krajinou, její historií (např. staré papírny) a tradičním způsobem života. Film popisuje Pourratův jedinečný vypravěčský styl, kombinující spisovnou francouzštinu s místními nářečími a humorem, a jeho literární úspěchy, včetně ceny za román Kašpar z hor. Detailně líčí jejich epistolární vztah, který začal koncem 20. let a pokračoval i po druhé světové válce, kdy Suzanne Renaud napsala Pourratovi a sdílela své básně o obraně Československa a krajiny Vysočiny. Zdůrazňuje vzájemný obdiv, sdílené hodnoty a duchovní rozměr jejich tvorby a lásku k přírodě. I přes politické překážky po roce 1948, které bránily jejich setkání a vydávání překladů v Československu, se jejich pouto prohloubilo. Film ukazuje vzájemnou podporu, kterou si poskytovali, zejména Pourratovo útěšné dopisy pro Suzanne v těžkých chvílích. Jejich přátelství trvalo až do Pourratovy smrti v roce 1959. Odkaz tohoto spojení pak nesli jejich synové, přičemž Jiří Reynek po roce 1989 přeložil Pourratovy pohádky a Kašpara z hor, čímž Pourrat opět získal popularitu u českých čtenářů. Film závěrem potvrzuje, že jejich sdílené hodnoty víry, důvěry v přátelství a splynutí s přírodou dodnes promlouvají z přeložených textů.

Zapomenutý nález z hradu Landek

Video vypráví o objevu tří starých železných předmětů (dvou velkých klíčů a třmenu) v listopadu 1896 poblíž zříceniny středověkého hradu na návrší Landek, historicky v Prusku. Předměty, datované na přelom 13. a 14. století, jsou dodnes součástí sbírek Ostravského muzea. Film ukazuje poškození artefaktů a jejich nález pohromadě mimo opevněný areál hradu. Diskutuje se o možných příčinách jejich uložení (vyhození, oprava u kováře mimo hrad, nebo spojitost s obléháním hradu v době války na počátku 14. století). Předměty mohly být svědky dramatických událostí a lidí, kteří hrad ovládali.

Zpátky na světlo: příběh jednoho archeologického objevu

Film z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity představuje archeologickou metodu trasologie, která zkoumá povrch artefaktů pro zjištění stop používání, výroby a zániku. Zaměřuje se na unikátní depot bronzových artefaktů (osm seker, osm náramků, dvě jehlice a jedno kopí) z konce starší doby bronzové, nalezený v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem. Film ukazuje proces fotodokumentace (makrofotografie, RTI) a mikroskopické analýzy. Prostřednictvím experimentální archeologie bylo zjištěno, že kopí bylo bodnou zbraní, sekery sloužily k opracování dřeva a jehlice plnily praktickou a okrasnou funkci. Prvková analýza odhalila, že jehlice byly vyrobeny z několikrát přetavené bronzové slitiny a sekery pocházely z různých nalezišť rud. Unikátní složení depotu a netypická typologie předmětů pro severní Čechy naznačují, že se nejednalo o obchodníkův ani osobní depot, ale o soubor s rituálním, symbolickým účelem, známý již od doby kamenné.

Zrozena pro Afriku

Film vypráví životní příběh Joy Adamsonové (rozené Friederike Victoria Gessner v Opavě), světoznámé autorky bestselleru „Příběh lvice Elsy“ a uznávané malířky. Zisky ze svých knih a filmu, který podle nich vznikl, věnovala na založení prvních přírodních parků v Africe. Dokument, který uvádí Zuzana Beranová (rovněž z Opavy), odkrývá nejasná místa Adamsonové života, od jejího narození až po násilnou smrt v keňské divočině, a snaží se odhalit, co ji motivovalo k jejím činům.

Živé foto

Deset pohledů na domovní blok Laubů od nejstaršího z roku 1870 po demolici v roce 1964. Fotografie byly kolorovány a rozpohybovány umělou inteligencí. Staré záběry lze srovnat se situací z října 2024. Vytvořeno v souvislosti s výstavami Lauby Světla a stíny Ostravy a Fenomén Lauby Ostravské muzeum, příspěvková organizace, je zřizováno a financováno statutárním městem Ostrava.

​

​

​